Fourteenth

29. září 2010 v 20:22 | PainOfLove
Dnes jsem řekla muži, kterého miluji, a kterému mám takové věci "zakázané" říkat, že hezky voní. Vím, že to slyšel, i když na to samozřejmě nemohl reagovat. Měla jsem štěstí, že to nikdo jiný neslyšel. Dívala jsem se, jestli není nikdo tak moc blízko, ale člověk v těchto chvílích nikdy neví. Ale měla jsem štěstí, poněvadž na tohle by reagoval každý, pokud by to slyšel. Vidím, jak opakuju slova a to v tak malém odstavci, ale nějak nemůžu vymyslet nic lepšího - vlastně se mi ani nic vymýšlet nechce. Vím jen, že pokud mě doteď jen podezříval nebo si myslel, že by to mohlo něco takového být, tak teď už si je jistý.

A jen co zapnu počítač, se mi na ploše zjeví nádherný šarmantní gentleman. Mám pocit, jako bych s ním šla někam...na chlebíčky? Ne, to jen, že poslouchám Ebeny. Ale zkrátka na nějakou noblesní akci. Podal by mi rámě a všichni by se na něj dívali. Na něj, protože by nevěřili, co to je za zjev, jiní možná, protože by je okouzlil. Stejně tak jako mne. Házel by své neodolatelné úsměvy na všechny strany. Ok, musím přestat snít a něco udělat, abych potom mohla pokračovat s čistým svědomím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama