34th

23. února 2011 v 12:49 | PainOfLove
Řikala jsem, že mi to vyjde. Bylo to absolutně perfektní. Ani na mě nakonec nebyl naštvaný. Sice jsem se trochu bála jít tam sama, ale hned u vchodu se to vyřešilo. Taky jsem se nechtěla ožrat, ale jak to udělat, když si to ani neplatim? Ale bylo to nádherné, nejkrásnější. Schytala jsem to všechno. Jako to nechci, tak jsem to schytala. Ale to se samo sebou dalo přežít. Aspoň mám paličku.

Smutná víla...
Nepřijdu si tak, ale možná to je pravda. Jak se pak na mě díval... Cos chtěl vidět?

Dívala se na nás káravě? Hmm, myslím, že mi je to úplně jedno. A rozloučení bylo nádherný. Bylo mi smutno, jak jsi řekl, že už jdeš, ale pak přijdu ven a ty najednou znovu stojíš přede mnou. A to bylo teprve rozloučení. Držels mě za ruku, když jsme se konečně odhodlali jít, stejně jako ve filmech.

Pořád cítím tvoji vůni a tvoje rty. Vidím tvoje oči a slyším tvá slova. Řekl jsi tolik krásných věcí.

Věděla jsem, že se ozveš první. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama